Diskuse o hokeji znovu otevřela téma financování sportu v Děčíně. Město v posledních letech rozpočet pravidelně navyšuje a podporuje jak děti, tak sportovní kluby i nové projekty. Rostoucí náklady a širší podpora ale ukazují, že současná částka stále nestačí a do budoucna bude potřeba investice ještě zvýšit.
Asi jste všichni zaznamenali poměrně vzrušenou debatu o podpoře hokeje a o tom, že město nedělá nic apod. I proto jsem se vydal vyslechnout kluky z hokeje – a byla to velmi zajímavá debata.
Jejich celkovou myšlenku chápu, ale nemůžu se ztotožnit s ukazováním „žebrajících“ dětí a dalších strašidelností… To mi přijde za hranou. S čím ale souhlasím, je fakt, že do sportu v Děčíně jde stále málo peněz – a tak to prostě je.
I přesto, že se nám za poslední tři roky podařilo navýšit finance o 8 milionů korun, a to především díky mimořádné dotaci 5 milionů v roce 2023, kterou se mi podařilo prosadit (v té době šlo do sportu pouhých 13 milionů), je to ve srovnání s jinými městy stále málo. Máme nastavené postupné navyšování, ale cítím, že vzhledem k inflaci a navyšování nákladů jsou tyto kroky nedostatečné. Snažil jsem se do rozpočtu dostat více, ale neměl jsem pro to dostatečnou podporu.
Děčín je složité a velké město, kde je potřeba financovat spoustu oblastí – kino, divadlo, zoo, zámek, DPMD, školy, školky, silnice, chodníky, mosty… To všechno stojí desítky milionů korun.
To není omluva, to je fakt. Ale přidám i konkrétní čísla:
Když nebudu počítat mimořádnou dotaci v roce 2023 ve výši 5 milionů korun, tak jsme poslední tři roky navyšovali rozpočet na sport vždy o 1 milion korun ročně. Nyní jsme na částce 21 milionů a sport byl vlastně jedinou oblastí, kde se rozpočet pravidelně navyšoval. Proč? Protože já i Martin Pošta víme, že je to potřeba.
Možná se lišíme v pohledu na tempo – myslím si, že i kvůli inflaci a rostoucím nákladům by mělo být navyšování rychlejší. Ale byly i roky, kdy se nenavyšovalo vůbec.
Za poslední roky jsme spustili projekt Trenéři do škol. Ten nám ukrojí z dotací zhruba 650 tisíc korun. Není to málo, ale bez debat jde o smysluplný program, který může pomoci všem sportovním klubům a hlavně dětem.
Taneční spolky jsme sjednotili a zařadili do sportovních dotací. Především jsme tím ocenili jejich práci s dětmi, protože do té doby dostávaly téměř nic. Nyní jde zhruba o dalších 700 tisíc korun.
Do sportovních dotací nově přibyl i florbal, který byl dlouhodobě pod DDM a nyní se osamostatnil. Letos byl navíc zařazen mezi mediální sporty, což představuje přibližně 1 milion korun.
Zvyšuje se také počet žadatelů – a to je přece dobře.
Všechny tyto změny jsou správně. Ale co se stalo? Za tři roky jsme přidali do sportu 3 miliony, jenže tyto peníze se v podstatě „rozpustily“ v nových výdajích. Proto si myslím, že jsme měli přidat víc – a za tím si stojím.
Jako město podporujeme sportoviště, sportování dětí i profesionální sport, který je především zábavou pro lidi – stejně jako divadlo nebo kino. Víte, kolik nás stojí divadlo s kinem? Přibližně 20 milionů korun ročně. A do celého sportu dáváme 21 milionů.
Nikdy bych nerozporoval, kolik peněz má jít do které oblasti. Divadlo je plné, basketbalová hala je plná, hokej se snaží, fotbal také. Florbal dokonce nemá halu a roste – to je zase jiná kapitola. Bez podpory divadla, kina, zoo, zámku a dalších věcí by tyto aktivity vůbec nebyly – stejně jako by nebyl sport, na který si lidé chodí odpočinout, pobavit a odreagovat.
Ano, jsem z basketu, ale kdo mě zná, ví, že vždy lobbuji za celý sport. Myslím, že je to vidět i na nastavení dotací a i na tom, že tu bojuju o novou tělocvičnu, do které se basket nejspíš vůbec nedostane… Když se program tvořil, seděli u toho i zástupci hokeje, probírali se všechno podstatné – včetně rozdělení peněz v mediálních sportech.
Rozdělení dotací u nás ve městě nemůže nikdo přímo ovlivnit – a to je na tom to dobré. Ani já, ani Martin Pošta, ani Robert Landa, ani pan primátor. Ovlivnit můžeme pouze celkovou částku. A tady dávám hokeji za pravdu – ta částka je stále nízká. Takže ano, chceme 25mil do sportu, ale co nejdříve!
Pokud chce někdo něco změnit, musí přijít a jednat. Stejně jako jsem já přišel na zimák. Věřím, že se můžeme potkat kdekoliv a říct si otevřeně, co jde a co nejde. Mediální výstupy jsou jedna věc, ale skutečné jednání je to nejdůležitější.
A na závěr – to, co tady znovu rozjíždí pan Zdobinský, který za 8 let mého působení v zastupitelstvu pro sport v Děčíně neudělal vůbec nic, nemá cenu komentovat. Jak sám říká – nelže, jen nemluví pravdu a to se mu stává čím dál častěji!
Jakub Houška